Michael s.a.

(brož. 185 stran, cena 175,- Kč) Vyprodáno

P. Josef Miklík
V knize, která potěší téměř všechny věkové kategorie se můžeme populárním způsobem seznámit s životem Matky Boží i dobovými poměry na podkladě biblických zpráv, rabínských spisů i osvědčených historických pramenů. Autor zde uplatnil i mnohé poznatky, které načerpal při svých pobytech ve Svaté zemi. Sám vyučoval písmo svaté na papežském biblickém ústavu v Římě. Ukázka z knihy:
…….Pojednou se vzduchem rozlehl třepetavý hlas vojenské trubky a na balkóně se objevil Pilát. Hluk rázem utichl. Také Maria otevřela oči a zadívala se na římského vladaře. Její mateřské srdce se těšilo, že uvidí svého drahého Ježíše. Za chvíli se otevřely dveře a vojáci vyvedli jakousi ubohou postavu. Její tvář byla zalita krví, tělo poseto hlubokými ranami, které způsobily biče, a hlavu zraňovala veliká koruna upletená z trní. Maria ji nepoznávala. Proto se naklonila k Janovi a tiše se otázala, koho to vedou. Apoštol bolestně pohlédl na přesvatou Pannu a zašeptal: „Ježíše.“ Jako ostrý meč se zabodlo toto kratinké slovo do Mariiny duše. Zadívala se znova na zkrvavenou postavu. Opravdu, byl to její milovaný Syn! Vztáhla k němu své ruce a hlasitě zvolala: „Ježíši!“ Skoro nikdo si jejího výkřiku nepovšiml, protože současně zazněla vojenská trubka a Pilát podruhé přistoupil k samému okraji. Všichni umlkli, aby vyslechli vladařova slova. Pilát pokynul rukou a ztichlým prostranstvím se nesla daleko jeho slova: „Hle, vedu vám ho ven, abyste poznali, že na něm žádné viny nenalézám.“ Mariina duše vydechla volněji. Trochu okřála při nadějné myšlence, že snad vladař Ježíše přece jen propustí. Netušila, jak bolestně bude v několika dalších okamžicích zklamána. V zástupu nastal šum, ale jen na chvíli. Opět zazněla trubka a na Pilátův pokyn přistoupil Ježíš až k zábradlí. Vladař nadzvedl okraj vojenského pláště, kterým byl Spasitel zahalen, a v jasném východním slunci se objevilo zkrvavené, přímo rozsekané Kristovo tělo. Sám Pilát se zachvěl při tomto pohledu a hlas mu znejistěl když volal z balkónu: „Ejhle – člověk!“